Rubriky
Via Ferrata Vysokohorská turistika

Výstup na Zugspitze a Mittenwalder Höhenweg

Rubriky
Via Ferrata Vysokohorská turistika

Ferratový Přechod Masivu Dachstein

Rubriky
Via Ferrata Vysokohorská turistika

Ferratové Dolomity S Výstupem Do Třech Tisíc

Rubriky
Via Ferrata Vysokohorská turistika

Hřebenové ferraty a vodopády

Rubriky
Via Ferrata Vysokohorská turistika

Kolem Sedmi Jezer Na Triglav

Rubriky
Blog

První metry bezpečně. Objevte krásu skalního lezení.

První metry bezpečně. Objevte krásu skalního lezení.

Lezení na umělé stěně vás baví, ale chtěli byste se posunout o úroveň výš a vyzkoušet něco nového? Nejspíš nastal čas přesedlat na skalní lezení.

Společně s jarem a hezkým počasím se na skály vydávají ostřílení profíci, překližkáři a poslední dobou stále častěji i nezkušení začátečníci. Skály mohou být zrádné, nejsou na nich barevné chyty ani jištění po jednom metru – nebezpečí se ale bát nemusíte, pokud si do paměti vryjete základní pravidla. Aby vaše první kroky na skále byly maximálně bezpečné, nepodceňujete vzdělávání v oblasti lezecké metodiky, ani pomoc zkušenějších. Začít můžete tímto článkem.

Čerstvý vzduch a nádherné výhledy dodávají skalnímu lezení oproti lezení v hale body navíc, přechod z lezecké stěny na opravdové skály však vyžaduje zodpovědnost a značnou obezřetnost.

Zespoda to vždycky vypadá jednoduše, bezpečné lezení se ale neobejde bez přípravy.

Lezení je komplexní sport, u kterého si tělo nejen příjemně protáhnete, ale také zpevníte a posílíte. Vaše mysl se soustředí jen na přesné pohyby a studenou skálu pod vašima rukama. Na pochybnosti není prostor. Po opadnutí vlny adrenalinu je vám odměnou výhled a nádherný pocit ze zdolané výšky. Pocity, které nabízí jen skalní lezení.

Sportovní, až potom tradiční.

Skalní lezení nabízí dva směry. Jednodušší a pocitově bezpečnější variantu představují sportovní cesty, které jsou osazeny fixním jištěním (nýty a borháky), do kterých si narozdíl od umělé stěny sami cvakáte expresky. Zbytek je na skále stejný, jen z horního jištění se obvykle slaňuje. Sportovní lezení vám dává prostor lézt blíže svým limitům a soustředit se na jednotlivé kroky.

Obtížnější cestou je potom lezení tradičních cest, na kterých žádné jištění nenajdete. Na sedáku si nesete smyce, vklíněnce a hexentry, kterými se podle uvážení zajišťujete. Zakládání vlastního jištění je potřeba se pečlivě učit, protože na něm závisí vás život. Skály chyby neodpouští. Při tradičním lezení nejste limitovánI vybudovanými cestami, proto jde o disciplínu oblíbenou především zkušenějšími lezci.

Královskou disciplínou je potom pískovcové lezení, které je vždycky po vlastním jištění, ale o tom třeba v nějakém příštím článku.

Ať už lezete na žule nebo písku, sportovky nebo tradiční cesty, lezení je hlavně o úsměvu.

První metry na skále a základní dovednosti

Co se týče bezpečnosti, do skal nejprve vyražte s někým zkušeným, kdo vám své know-how předá. V lezecké komunitě je taková pomoc velmi běžná, avšak pozor na neodborné znalosti kamarádské pomoci. V případě úplného začátečníka je nejlepší volbou kurz s profesionálním instruktorem. Ten s vámi postupně projde základy metodiky a správné použití klasického vybavení – lana, sedáky, jistítka, expresky, atd. Kromě technických dovedností vám pomůže s navigací v lezeckých sektorech (například z materiálů ČHS), což je bez barevných chytů a v mnohem členitějším terénu řádově obtížnější disciplína. Pomůže vám také s výběrem vybavení a jeho kontrolou, abyste se mohli bezpečně začít lezecky rozvíjet.

Základní dovednosti, které vám instruktor nebo zkušenější kolega musí předat, je metodické používání veškerého materiálu pro cestu nahoru, ale i slanění od kruhů dolů. Měli byste umět jistit z dolního i horního stanoviště, lézt na druholezce i tahat cesty jako prvolezec. Čím víc techniky umíte, tím lepším jste lezcem. A vždycky je lepší mít v záloze něco navíc.

Chcete začít lézt? Vyrazte s námi!

První kroky na skalách udělejte pod dohledem zkušeného instruktora, který vám půjčí vybavení a naučí vás základy bezpečného pohybu na skalách. To je základ, na kterém můžete stavět a brzy si užívat lezení i sami.

Samotné lezení začíná ještě pod skálou. Nepodceňte správné navázání lana k sedáku, vemte si s sebou dostatek karabin a expresek a vše několikrát překontrolujte. Při samotném lezení přemýšlejte dopředu, mějte vše co nejpřesněji naplánované, a pokud tápete, u nejbližšího jištění si odsedněte a v klidu další postup přehodnoťte. Ačkoliv slanění přichází na řadu jako poslední, je to prvořadá lezecká dovednost a měli byste ji ovládat s jistotou, protože u kruhů jste často odkázáni jen sami na sebe.

Slanění je odměna na konec. Ale i tady musíte udržet maximální pozornost.

Jakmile zvládnete tento základ nutný pro sportovní cesty, dalším krokem je přesun k tradičnímu lezení. Tam je kritickou dovedností zakládání jištění do spár a štěrbin a používání smycí k obhozům. Naučit se musíte zakládat také jistící stanoviště, neboli štandy. Stromy nebo jistící pomůcky založené do skály tak suplují kruhy, ze kterých můžete slaňovat či jistit druholezce. Zvládnutí těchto technik vám otevře dveře k vícedélkám, tedy trasám, které jsou delší než polovina vašeho lana (obvykle 20-35 m) a nelze je slanit najednou.

Ideální lokace

Kam vyrazit na první seznámení se skálami? Mezi naše nejoblíbenější místa patří skály v údolí Vrchlice poblíž Kutné Hory, které nabízejí spoustu možností pro lezce všech úrovní nebo výborně odjištěné Roviště ve Středních Čechách. Rádi se vypravíme i na Vysočinu, do krajiny Radka Jaroše kde je dostatek lehčích cest.

A jestliže jste z Prahy a časem na cestování zrovna neoplýváte, vaším cílem se může stát některý z mnoha skalních útvarů v jejím okolí. Mezi nejoblíbenější patří bývalý lom Alkazar u Srbska, ale například do Prokopského údolí nebo na Branické skály dojedete i tramvají.

Popis obtížností

Mezinárodní klasifikační systém UIAA se pokusil sjednotit všechna hodnocení obtížností lezeckých cest, řada zemí ale i dále preferuje své lokální stupnice hodnocení. Pro větší přehlednost se proto používají srovnávací tabulky (znaménko + značí zhruba o čtvrt stupně těžší variantu, znaménko – potom lehčí). V Česku se obvykle setkáte se Saskou pískovcovou stupnicí, pro začátečníky na sportovních cestách se hodí stupně III a IV, pro tradiční lezení obvykle stupeň nebo dva uberte a začínejte klidně v terénu obtížnosti II.

Potřebné vybavení

Základní vybavení pro sportovní lezení se tolik neliší od vybavení na lezeckou stěnu, ale několik položek určitě budete muset dokoupit. S sebou do skal tedy budete potřebovat:

  • horolezeckou přilbu
  • vhodné sportovní a hlavně pohodlné oblečení
  • lezecké boty
  • sedací úvazek
  • lano vhodné délky
  • karabiny a expresky v dostatečném množství
  • kyblík nebo jinou slaňovací pomůcku
  • odsedávací smyčku (tzv. odsedku)
  • maglák s magnéziem, ale na skalách s tím šetřete
  • lékárničku pro všechny případy

Pokročilejší lezec, který by se vydal rovnou na tradiční cesty, bude potřebovat:

  • sadu vklíněnců a friendů ke správnému zajištění
  • ploché smyce různých délek
  • šťáradlo na vyndavání vklíněnců
  • dvojité nebo poloviční lano
Lezecké “cajky” je potřeba nejen nakoupit, ale především se naučit správně používat.

Přístup

U sportovního lezení se vedle stupně obtížnosti bere v úvahu také styl přelezení:

  • OS (on sight)  Zdolání neznámé trasy bez předchozího zkoumání nebo nácviku a na první pokus.
  • OS (flash) – Zdolání trasy na první pokus po předchozím zkoumání.
  • RP (rot punkt) – Překonání cesty vlastní silou, jistící body jsou používány pouze k jištění.
  • PP (pink point) – Tento styl je podobný RP. Lezec překoná cestu na jeden zátah bez odsednutí, bez pádu a samozřejmě na prvním konci lana. Jediným rozdílem je, že při PP má v cestě připraveny expresky (smyce, vklíněnce apod.). On potom při lezení cvaká už přímo lano do připraveného. V současné době jsou takto přelézány nejtěžší cesty.
  • RK (red cross) – Opět vychází z RP stylu. RK však odpouští pády. Po pádu zůstává lano cvaklé v posledním dosaženém jištění. Lezec je spuštěn na zem a nebo na nejbližší dostupné místo “no hand” a do cesty nalézá znovu. Až k místu posledního dosaženého jištění leze TR (viz níže) a odtud pokračuje RP.
  • AF (all free) – překonání obtížnosti vlastní silou, jistící body jsou užívány také k odpočinku
  • TR (top rope) – Lezec je jištěný lanem seshora, ale cestu vyleze vlastními silami. Riziko nese minimální, neboť každý pád je pouze odsednutím do lana. Díky tomu tento způsob sklízí u opravdických horolezců nejhlubší opovržení a vyvolává neodvratné nutkání plivnout dotyčnému zbabělci v tvář. Což vám ale může být ukradené, protože lepší zdravý zbabělec, než hrdina na vozíku
  • FS (free solo) – extrémní lezení zcela bez jištění (na to zapomeňte!)
  • all free – překonání obtížnosti vlastní silou, jistící body jsou užívány také k odpočinku
  • rot punkt – překonání obtížnosti vlastní silou, ale jistící body jsou používány pouze k jištění
  • flash – zdolání trasy na první pokus po předchozím zkoumání
  • free solo – extrémní lezení zcela bez jištění (na to zapomeňte!)

Benefity tohoto sportu

Stále ještě váháte? Věřte, že nemusíte být hned Adam Ondra, abyste se mohli sebevědomě vydat do skal! Lezení v přírodě otevírá nové zážitky v lezeckém životě, přináší nové zajímavé trasy a pokaždé jiný terén. Pobyt ve skalách je zdraví prospěšný a přináší vhodné množství adrenalinu pro každého. Mezi lezci panuje přátelská atmosféra, nemusíte se bát požádat o pomoc nebo radu, budete-li ji potřebovat.

Nezapomeňte, že se lezení může stát ideálním parťákem pro psychický odpočinek. Navíc, není nad triumfální pocit po dosažení vrcholu – euforie vás zalije od hlavy až k patě.

Euforie na topu je zaručená a nikdy se neomrzí. Skalní lezení je prostě nádhera!

Na skále začínejte pod odborným vedením

Pokud si nejste jistí s metodikou, o ničem nepřemýšlejte a oslovte profesionály. Jde o vaši bezpečnost, a spoustu toho z článků nevyčtete a z videí nevykoukáte. A nechcete přece zažít situaci, kdy si nebudete vědět rady.

Své o tom ví Petra. Minulý rok jsme byli lézt na našich oblíbených skalách na Hruboskalsku, kde jsme byli svědky situace, kterou nechceš zažít. Neopatrnou manipulací tam spadlo jedné slečně lano, když si ho chystala na vrcholu ke slanění.

 

Co teď? Očividně nechtěla propadat panice, ale zároveň si nedokázala nijak jinak poradit. Cestu jsme za ní vylezli a nechali ji slanit na našem laně. A po čase se nám Petra ozvala, že by ráda absolvovala kurz skalního lezení, aby se už nikdy takto ožehavou situaci řešit nemusela.

Názory účastníků našeho kurzu lezení

Poprvé do skal? Tak na našem kurzu!

Vyražte poprvé do skal se zkušeným instruktorem, který vás uvede do světa lezení, vysvětlí vám základy lezecké etikety a naučí vás skály respektovat, abyste se jich nemuseli bát.

S instruktorem se na skalách začíná samo,
bezpečně a na pohodu!

Rubriky
Blog

Lezení s dětmi

Lezení s dětmi: kdy, jak, kde a s kým

Často slýchám otázku, kdy je vhodné začít s dětmi lézt na stěně. Tak jak to tedy je? Lezení je pro dítě nezastupitelným milníkem jeho života. Vždyť ještě než začne chodit, tak poznává svět na čtyřech, leze po skříňkách, snaží se vylézt z postýlky. Tím to ale nekončí. Lezecké prvky tvoří základ dětských hřišť. Lezení totiž pomáhá dítěti po stránce psychomotorického vývoje a podporuje jeho zdravý sociální rozvoj. 

Kdy tedy začít?

Tuhle otázku musíme rozdělit na dvě části – a to na lezecké aktivity spontánní a organizované. Spontánní lezení se snažme u dětí podporovat vždy, když k němu dítě najde vhodnou příležitost a je pro něj zároveň bezpečné. Zkušenosti a pohybové vzorce nabyté v útlém dětství později jako když najde. Na stěnu můžete začít s vaším mládětem chodit už od malička. Lezení ale budete muset přizpůsobit jeho aktuálním možnostem. 

Lezení z vývojového hlediska

Ani byste to možná neřekli, ale lezení rozvíjí mnoho stránek dětské osobnosti. Hrubou a jemnou motorikou to pouze začíná. Díky křížovému pohybu (pravá ruka – levá noha a obráceně) a pohybům přes osu těla (pravá ruka sahá na levou stranu apod.) lépe spolupracují mozkové hemisféry. Rozvíjíme i mentální stránku osobnosti. Děti pracují se strachem z pádu a jeho následků, který může být v rozporu s touhou vyniknout ve skupině a být středem zájmu, učí se odpovědnosti za své chování a v neposlední řadě při něm buduje svou sociální roli ve skupině.

Aby bylo lezení pro dítě bezpečné, musí být přirozené. Pokud budeme dítě do lezení nutit, zvyšujeme riziko zranění. Touhu lézt budujeme správnou motivací. Může to být například příběh nebo hra. Při lezení vyloučíme jednostranné visy a korigujeme doskoky. Dětské klouby nejsou plně vyvinuté a osifikace kostí není ukončená, proto by děti neměly seskakovat z velké výšky bez záchrany. Struktura lezeckého kurzu má různé části a ty jsou dodrženy v určité posloupnosti. Ač se to tak nemusí zdát, všechny aktivity jsou zařazovány účelně.

Bude to mé dítě bavit?

Odpověď na tuhle otázku hledejme především v rodičích a nebo instruktorovi, který dítě na stěně doprovází. To, jestli bude lezení mrňouse bavit totiž záleží hlavně na nich. Dětský věk je věkem hry a podle toho bychom měli k lezení přistupovat. Čím lepší motivace, tím více zábavy, věřte mi.

Jak dítě k lezení motivovat?

Každé lezecké prostředí nabízí různé možnosti. Na stěně můžeme zapojit více tělocvičného náčiní, ve skalách zase charakter přírodního prostředí. Uvedu zde příklad motivované hry zaměřené na rozvoj vytrvalosti, koordinace a zároveň práci se strachem z výšek. 

Big-wall koruna

Děti uvedeme do příběhu vyprávěním o našem slavném horolezci Radku Jarošovi. Ten získal “Himalájskou korunu” tím, že vylezl všechny osmitisícové vrcholy. My si dáme za cíl sebrat kartičky všech barev či vrcholů, které jsou na stěně předem připraveny. Připevníme jich zde tolik, kolik jsme schopni stihnout posbírat a zároveň je rozmístíme do různých výšek. Jde nám o úspěch všech, proto nemůžeme dát všechny kartičky až nahoru. Děti, které jsou bojácné a nevylezou až na “Everest” by mohly být zklamané, smutné a ztratit zájem o lezení – a to samozřejmě nechceme. Ke hře přistupujeme citlivě a všímáme si snahy, reakcí a nadšení všech. Podle toho můžeme náš program flexibilně upravovat. Schopný a připravený rodič či instruktor může pojmout aktivity i edukačně. Potom si děti ze stěny odnesou nejen dobrý pocit, únavu a chuť lézt, ale i vědomosti třeba o tom, jak vysoký Everest je nebo jak se uvázat na lano.

Chcete si užít zábavu na stěně?

Baví vaše mládě pohyb? Sundáváte ho neutále z nábytku a jeho nejoblíbenější místo je dětské hřiště? Tak to je skvělá zpáva! To ho barevné lezecké chyty nejspíš nadchnou! A pokud je spíš zahloubaný a miluje knížky a pastelky.. Třeba potřebuje trošku pošoupnout správně motivovanou hrou. Stačí si jen vybrat vhodný termín.

Naše kurzy jsou vhodné pro děti od 5 let. Tuto věkovou hranici jsme určili podle našich zkušeností s lezením s dětmi. Nebereme ji však dogmaticky. Jsou děti, které si kurz užijí už v nižším věku, někdo potřebuje naopak trochu více času. Každé dítě je individuální osobnost a tomu také přizpůsobujeme náš přístup. 

Lezení na laně vs bouldering

Šplhat po různobarevných chytech lze jak na vysoké stěně v úvazku a s lanem, tak na nízké stěně, kde je místo lana velká matrace, do které může dítě bezpečně odskočit. Tomuto druhu lezení se říká bouldering. Nedá se říci, že nejdřív baví děti boulder a až poté seberou odvahu lézt do výšek. Každý to má totiž jinak. Proto je dobré vyzkoušet oba směry. 

Lezení na stěně

Lezecká stěna je ideálním místem, kde začít seznamovat dítě se sedákem a lezečkama. Oproti skalám totiž nabízí bezpečné zázemí nerušené okolními vjemy. Dítěti nehrozí nebezpečí spojená s pohybem v přírodním prostředí, může se soustředit jen na danou aktivitu a jemu i rodiči je většinou k dispozici sociální zázemí a občerstvení. Lezení na stěně je pro děti atraktivní, protože dětské lezecké stěny mají obrázkové motivy a chyty různých tvarů, například zvířátek. Dopadiště jsou měkčená a v zimě bývají stěny vytápěné.

Jestli bude dítě lezení bavit ovlivníme hlavně my. Lezení formou her a spolu s dalšími dětmi tomu může také hodně napomoci.

Rubriky
Blog

Hřebenové ferraty a vodopády – to je Tyrolsko

Hřebenové ferraty a vodopády na Stubai

Tyrolsko je země zaslíbená. Alespoň pokud jsi ferratový nadšenec, lezec a nebo třeba túrista. My se do téhle oblasti vydáváme docela často. Dají se tu najít ferraty vhodné pro začátečníky, lehce pokročilé, ale i ferratové experty. Jednu takovou akci jsme podnikli letošní léto a myslím, že se sem vypravíme i příští rok. A jaké parádičky jsme tu teda letos lezli, kudy se sem jede a kde jsme byli ubatovaní? To si pojďte přečíst! 

I nástup a sestup k ferratě stojí rozhodně za to

Lokalita - příjezd a ubytování

Oblast, kterou jsme si vybrali leží jižně od Innsbrucku. Z Prahy je nejlepší jet přes Plzeň a Mnichov a nebo České Budějovice a Linz. My vyráželi ve čtvrtek ráno, chtěli jsme se vyhnout zácpám kolem Mnichova. Kolem Mnichova jsme projížděli kolem 11, takže jsme to docela vychytali. Kempík na ubytování jsme vybrali podle doporučení a strefili jsme se do černého. Kemp Stubai byla se svým zázemím skvělá volba. Hlavními výhodami pro nás byla společenská místnost, kde jsme si mohli po túrách při počasí nic moc říct něco z důležité “horské” teorie a super zázemí. Obsluha byla velmi vstřícná a posunula nám o chlup check in abychom před ubytováním stihli ještě nějakou ferratku.      

Vybavení

Mezi nejzákladnější vybavení každého ferratisty patří sedací úvazek, ferratová brzda a přilba. Bez této trojice věcí snad na ferratě ani nikoho nepotkáte. Ferratovou brzdu můžete ojediněle vidět nahrazenou smyčkami, to vy ale rozhodně nedělejte! Ani tahle trojka podle nás ale není kompletním vybavením. Na hřebenové ferraty, dlouhé lezecké pasáže a ferraty, které polezete s batohem rozhodně přibalte i prsní úvazek. Pro pohodlíčko doporučuji i ferratové rukavice. Poslední, co na vícedenním tripu chcete, jsou puchýře na rukách – au. V batohu by vám dále nemělo chybět:

  • vhodně vybavená lékárnička 
  • náhradní ferratovou brzdu pro případ aktivace té vaší
  • dostatek jídla a pití
  • teplé oblečení a čelovku
  • bivakovací vak – použít ho nechceš, ale když na to přijde, může ti zachránit kůži
  • telefon s dostatečným stavem baterie, nejlépe i záložní baterii
  • topo, mapu, GPS

Ferraty na Stubai

Z kempu je to kousek na většinu ferrat – takže nebylo potřeba každodenní dlouhé přejezdy autem. Na výběr jich tu je víc, dny ale bohužel nejsou nafukovací, tak jsme vybrali ty TOPky. Fernau a Elferkogel najdete fakt kousek od kempu, pro vodopádový Lehner jsme si zajeli do vedlejšího údolí. Vynechat ji by totiž byla věčná škoda.  

Fernau

První den jsme zahájili ferratou Fernau. Je to super rozehřívačka. Není totiž nijak dlouhá a přístup k ferratě čtvrt hodiny? To chceš! Pokud to ale fakt chceš, musíš využít možnost dopravy lanovkou. Jelikož jsme neměli tolik času, volba byla jasná. Po obléknutí do sedáku přišlo na lámání chleba. Ferraty tu jsou totiž dvě – lehčí a těžší varianta. Ta lehčí má dva Déčkové úseky, těžší dokonce jeden úsek E! Když jsme tu byli my, tak byla těžší varianta zavřená, a tak nebylo o čem. Orientace na jih se tentokrát fakt hodila. Žádné vedro už nebylo a tak jsme trochu sluníčka ocenili. Fernau potěšilo nejen lezením, ale i cestou dolů – žádný krkolomný sestup šotolinou, ale krásná procházka podél vodopádů.

Peckovní výhledy - a to je teprve začátek!

Elferkogel

Druhý den jsme zvolili ferratu Elforkogel. Je to parádní, spíše lehčí hřebenovka, která díky svým výhledům a hřebenovému charakteru neurazí ani zkušeného ferratistu. Chvíli se leze nahoru, pak zase dolů a tak dokola. K nástupu se dá vyjet lanovkou, což jsme také udělali. To nám dalo nějaký čas k dobru. Trasa je orientovaná na sever, takže jsme sluníčko spíše nečekali než čekali. A ono co? Ono fakt nepřišlo. Počasí holt neporučíš a my byli nakonec rádi, že jsme ještě nezmokli.

Už chápete proč hřebenové ferraty?

Lehner Wasserfall

Tahle ferratka je jednou ze dvou vodopádových pecek v okolí. Pokud je parné počasí, svítí sluníčko, nevadí ti kýč v podobě duhy padající od vrcholu vodopádu až na zem, tak bys neměl váhat nad výběrem! Nemysli si ale, že je tahle ferratka pro princezny milující jednorožce! Pokud budeš chtít, můžeš si fakt slušně máknout.

My letos teda se sluníčkem takové štěstí neměli a do sedáků se oblékali v polojasném počasí. Nakonec nám to vlastně ani nevadilo. Přístup k ferratě je pohůdka – pěšky zabere cesta od parkálu zhruba 20 minut. Začíná se na lehkém lanovém mostě. Alespoň jsme si omrkli, kolik je vody a na co se těšit u vodopádů. Tahle trasa je klasifikovaná za C. Dá se ale klidně přitvrdit. Cestou jsou dvě odbočky na varianty D/E.  Pokud by ti nedělal dobře Béčkový most přímo na přepadu vodopádu, můžeš zvolit cestu po souši. To jsme ale neudělali a ani bych to nedoporučovala pokud někdo nemá fakt velký strach. Bylo by to zbytečné ochuzení o top zážitek dne.

Polezete s mohutným vodopádem přímo za zády

Tyhle ferraty jsou fakt bomba, to vám povím! Jsou ale pro už zkušenější borce. Najde se zde ale i spousta kousků ideálních pro začátečníky. Každému, kdo chce lézt ferraty doporučuji dát si ten čas a naučit se veškeré zásady bezpečného pohybu na zajištěných cestách a v horách. Kurz via ferrata pro začátečníky je ideální volba. Dozvíte se totiž veškeré souvislosti, které je potřeba znát. Od vhodného vybavení, správného provázání sedacího a prsního úvazku až po lezeckou techniku a plánování ferratové túry. 

Líbí se vám naše kurzy?

Kurz via ferrata je super dárkem pod stromeček. Poukaz vystavíme na jméno a pokud budete chtít, můžeme ho poslat ve vánoční obálce přímo pod váš stromeček.

Celkové hodnocení akce

Pokud bychom si nemysleli, že je fakt super, tak bychom ji neopakovali příští rok. Takže – je to pecka! Užije si ji průměrný sporťák, který se nezalekne šlapačky do kopce a ví, jak si uvázat ferratový set. Úplnému začátečníkovi bych doporučila projít nejdříve nějakou z lehčích ferrat, klidně v Čechách. Na pevných základech se dá stavět, proto doporučuji v začátcích projít ferratovým kurzem. V horách jde přece jen hlavně o bezpečné návraty domů. Takže horám zdar a hlavně bezpečně!

Rubriky
Blog

Jak vybrat lavinový kurz

Jak vybrat lavinový kurz

Toužíš po tom nechat urolbované svahy za zády a vyšlápnout si svou vlastní stopu nově napadnutým prašanem? Sněžnice a skialpové lyže se stávají čím dál populárnější a dostupnější a proto by se zdálo, že ti v tom nic nebrání. Každý, kdo se touží pohybovat v zimním volné přírodě by měl ale zpozornět. Dobrodružství v prašanu totiž začíná ještě před tím, než vůbec oblékne bundu. 

Základ zvaný lavinový kurz

Lavinový kurz by měla být tvá první meta. Jasně, můžeš se pohybovat opatrně, našlapovat zlehýnka, nicméně tenhle přístup má k tomu zodpovědnému docela daleko. Navíc – tady se nejedná jen o tebe, ale i o ostatní kolem. S lavinou se naživo nechce setkat nikdo a proto by ses měl naučit, jak plánovat túry, jak rozpoznávat signály naznačující nebezpečí, jak se chovat v terénu a taky co dělat, když se přece jen staneš svědkem sesuvu laviny. 

Vyraž si svou vlastní stopou, nezapomínej ale na bezpečnost

Co od kurzu očekávat

Na lavinovém kurzu by ses měl rozhodně naučit základy lavinové prevence a záchrany. Obě tyto části jsou v zimních horách nesmírně důležité. Co obnáší se dočteš v následujících řádcích.

Vyhledávání pomocí lavinového vyhledávače

Lavinová prevence

Sem zahrnujeme veškeré aktivity a aspekty, díky kterým snížíš riziko utrhnutí laviny na co nejnižší minimum. Měl bys chápat souvislosti a mít určitou základnu vědomostí na kterých můžeš stavět. Do lavinové prevence zahrnujeme především:

  • plánování túry – orientace ve sklonech svahů je vzhledem k lavinové prevenci úplným základem, časový odhad a orientace v mapě také
  • předpověď počasí, ale i hodnocení vývoje za posledních několik dní 
  • lavinovou předpověď neboli lavinový bulletin
  • různé typy sněhu a jak se chovají – co může pro sněhovou pokrývku znamenat když povolí a pak zase zamrzne a nebo třeba jak na ni působí vítr
  • laviny z teoretického hlediska – proč vůbec vznikají a co je jejich spouštěcím mechanismem – pak se jim můžeš účině vyhýbat
  • měřit a vyhodnocovat stav sněhové pokrývky

Lavinový bulletin

Orientace v lavinové předpovědi nemusí být vždy tak snadná, jak se na první pohled může zdát. Ani cizí jazyk tě nesmí zaskočit. Co bys měl z lavinového bulletinu vyčíst?

  • stupeň lavinového nebezpečí – může být znázorněn v mapě a někdy ho najdeš ve dvojím provedení – dopolední a odpolední, nebude také chybět směrová růžice, abys věděl, kam je svah orientovaný
  • vývoj lavinové situace – většinou dva dny zpět a dva dny vpřed
  • posouzení lavinového nebezpečí – stupeň, popis nebezpečných míst, mechanismy případného uvolnění laviny, její případná velikost a následky
  • informace o sněhové pokrývce
  • informace o počasí v určitých pásmech – teploty, vítr, oblačnost, srážky, viditelnost
  • vývoj lavinové situace

 

Lavinový bulletin může obsahovat různé grafické prvky a mít různou formu. Cílem je poskytnout uživatelům co nejpřesnější informace a podat je co nejsrozumitelněji. Bez důkladného pročtení textové části však nejsme schopni si o situaci udělat komplexní obrázek. Proto si tuto zprávu přečtěte i v případě, že je v cizím jazyce.

Zajímá tě lavinový kurz?

Na našich kurzech se naučíš testovat stabilitu sněhového profilu metodou Rutschblocku a ECT testem

Lavinová záchrana

Pokudu se stane to, co nikdo nechce a v tvé blízkosti se utrhne lavina, musíš zachovat chladnou hlavu a přesně vědět, čeho si všímat a co dělat. Kamarádská pomoc – poskytne ji ten, kdo je nablízku – má největší šanci na úspěch. Horská služba je sice na tyto akce trénovaná, její dojezd na místo je bývá i 15 min a více. Proto by ses měl naučit (a také pravidelně opakovat), co v tomto případě dělat. Hlavní je:

  • zachovat chladnou hlavu a všímat si důležitých okolností
  • vědět kdy a kam volat pro pomoc
  • zahájit včasnou a efektivní záchranu
  • umět poskytnout adekvátní první pomoc

Kamarádská pomoc je tou nejdůležitější částí záchrany zasypaného. Pokud se utrhne lavina a někdo z tvé blízkosti v ní zmizí, je to na tobě! Horská služba je pravděpodobně daleko a času je fakt málo. Ty jsi pod neskutečným psychickým tlakem, protože víš, že následky můžou být fatální. Nestačí jen mít nejnovější typ vyhledávače. Musíš ho umět ovládat! Do 15 min musíš kamaráda zaměřit, rozpoznat sondou, bezpečně vykopat a zahájit případnou první pomoc. Je toho fakt hodně a kdo si není jistý v tom, co dělá, může snadno chybovat. Výlety do zimních hor proto nepodceňuj a lavinovou záchranu si pravidelně procvičuj. Jednou může jít i o tvůj krk.

Vyhledávání v lavině
Rubriky
Blog

Má lavinový kurz v Čechách smysl?

Má lavinový kurz v Čechách cenu?

Chcete vyrazit do českých hor a neumíte si představit, co je bezpečné a co je už za hranou? A je v Čechách vlastně něco za hranou? Nebude trapný vytáhnout lopatu v Krkonoších? Divte se nebo ne, nebude! 

České hory mají spoustu lavinových svahů. Někde spadla za posledních 10 let jedna lavina, jinde to lítá několikrát za sezónu. No a co si budeme povídat, i když je to jednou za X let, nechceš u toho zrovna být. Nejdřív si ale pojďme říci, pro koho jsou laviny vlastně nebezpečné.

Koho ohrožují laviny

Řekněme to takhle. Ten, kdo si jednou za zimu vyjede lanovkou na Sněžku aby si dal v Poštovně čaj a nebo ten, kdo jede na hory na lyžařský zájezd ve ski resortu, je asi v klidu. Ohrožen lavinou může být kdokoliv, kdo se nachází v trajektorii lavinové dráhy a nebo pod ní. A to není na upravené sjezdovce ani u stanice lanovky. Pokud se ale chystáte vyrazit za hranice lyžařských středisek, přečtěte si následující řádky. Bezpečnost je totiž vždy na prvním místě a pokud už se chystáte do míst, kde hrozí laviny, měli byste o nich něco vědět.

Kdo myslíte, že uvolní lavinu spíš - lyžař nebo turista na sněžnicích?

Jak poznám lavinový svah?

Svah, na kterém hrozí riziko uvolnění laviny poznáte podle následujících parametrů.

  • sklon svahu a jeho tvar

Za potenciálně lavinově nebezpečné považujeme svahy se sklonem od 30°. Čím prudší, tím je riziko vyšší. Sklon svahu poznáte už doma v mapě. Pozor ale, tento údaj nemusí být v mapě vyznačen přesně. Tenhle zdroj tedy bereme orientačně a díky němu si uděláme o situaci obrázek.

Lépe posoudíme situaci přímo na místě. Svah můžeme změřit sklonoměrem. Ten nám poskytne poměrně přesný údaj. Měří ale pouze tam, kde se aktuálně nacházíte. Další metodou je měření pomocí hůlek. To nám řekne, jestli má svah více či méně než 30°. A to je právě ta hranice, která nás zajímá. Dále můžeme k měření použít buzolu a nebo aplikaci v chytrém telefonu. My doporučujeme sklonoměr – je to zkrátka rychlé a spolehlivé.

  • expozice svahu, neboli poloha vůči světovým stranám

To, jakým směrem je svah situován velmi ovlivňuje lavinovou situaci. Nejvýhodnější jsou svahy na jih (pokud ovšem není velmi slunný jarní den a provlhlý svah neztratí svou stabilitu), nejrizikovější naopak severní svahy. Je to tím, že jižní svahy jsou teplejší a sníh se lépe spojuje – tavící přeměnou vzniká firn. Na studených severních svazích naopak může probíhat výstavbová přeměna – na hranatozrnitý sníh. A to se nám v této souvislosti zrovna moc nehodí.

  • tvar terénu

Terén musíte umět číst a poznat nebezpečná místa. Ta se často tváří docela nevinně. Pozor si dávejte hlavně na převěje, hřebeny a závětrné svahy, muldy a žleby, skalnatý terén a les. Ano, les. Ne, nezastaví lavinu a ano, lavina se může sesunout i přímo tam, protože lesní porost, kleč, kořeny apod. destabilizují sněhovou vrstvu.

Orientace v lavinové problematice je alfa a omega pohybu v zimních horách

Kde v Čechách hrozí laviny

Asi nebudete muset dlouho přemýšlet – nejvíc lavinových svahů nalezneme v Krkonoších. Další lavinovou oblastí jsou Jeseníky a také Kralický Sněžník. Laviny padají hlavně v těchto horách. Není však vyloučeno, že zaznamenáme sesuvy i na jiných místech. Příkladem tomu mohou být třeba Krušné hory, kdy to po super bohaté nadílce v roce 2019 padalo i tam.

V Krkonoších jsou desítky lavinových drah. Všechny z nich nás samozřejmě neohrožují. K některým se vůbec nedostaneme. Jsou ale i takové, skrz které prochází turistické či skialpové trasy. Tady už je třeba mít se na pozoru. Situaci nepodceňujte a před túrou si zjistěte, zda nebudete tyto svahy cestou křižovat.

Dalším pohořím, kde padají laviny jsou Jeseníky. Sesuv můžeme ale zaregistrovat i na Kralickém Sněžníku. Tam už to není ale tak běžné. Počítáme třeba jednu lavinu za pár desítek let.

 

 

Krkonoše jsou velmi vyhledávané i v zimě

Zásady pohybu v zimních horách

  • V Čechách můžeme chodit mimo vyznačené trasy pouze mimo první a druhou zónu národního parku a nebo národní přírodní rezervace. Ať už jsme ale na frekventované magistrále nebo mimo, musíme dodržovat následující pravidla pohybu v zimních horách. 

    • pečlivě naplánovat svou túru tak, aby ji včas zvládl i ten nejpomalejší ze skupiny
    • říct o své trase komukoliv blízkému (kdo nejde s námi)
    • mít nabitý telefon (případně i powerbanku) a v něm stáhlou aplikaci Záchranka a uložená čísla třeba na horskou (+420 1210)
    • zkontrolovat si lavinovou předpověď a předpověď počasí
    • sbalit si vše, co bychom mohli potřebovat (lavinovou výbavu, dostatek oblečení, nepromokavou vrstvu, lékárničku, čelovku…)
    • nechodit nikdy sami
    • vyrazit na túru včas a mít vymyšlenou případnou únikovou variantu

    Tyhle zásady dodržujme nejen v Čechách, ale pochopitelně i v zahraničí. 

Skialpové trasy v Čechách

Ač nemáme takové hory jako naši sousedé, kam vyrazit určitě máme. Skialpové túry se dají podnikat ve všech našich pohořích. Některé mají oficiální skialpové trasy, v jiných si můžeme vyšlápnout po těch turistických. V tom tkví krása tohoto sportu – máme spoustu možností. Díky spolupráci správy národních parků, Horské služby a horských vůdců vzniklo na našich horách mnoho skialpinistických tras. Vedou turistickými trasami i mimo ně. I při výpravách po těchto cestách musíme dbát na pečlivé plánování, bezpečnostní pravidla a znalost lavinové prevence a záchrany.

Chceš se orientovat v lavinové problematice?

Na našich kurzech se naučíš základy pro pohyb ve volném terénu. Budeš umět vyhodnotit rizika a vědět, jak se chovat v zimních horách.

Lavinové kurzy v Čechách rozhodně cenu mají. Naučíš se  orientovat v problematice pohybu v zimních horách, zvládneš naplánovat bezpečnou túru, nepřekvapí tě nečekaně prudký svah, vyznáš se v lavinové prevenci a zjistíš, jak používat lavinovou výbavu. Když se totiž zorientuješ u nás, otevřou se ti dveře třeba na skialpové zájezdy v zahraničí, kde pročísneš prašánek i na větším kopci. 

Rádi tě vše naučíme. Pokud ti nevyhovuje žádný z našich termínů a nebo zajišťuješ kurz třeba jako teambuilding ve své firmě, tak nám napiš nebo zavolej a termín spolu určitě vymyslíme.