Lezení s dětmi: kdy, jak, kde a s kým

Často slýchám otázku, kdy je vhodné začít s dětmi lézt na stěně. Tak jak to tedy je? Lezení je pro dítě nezastupitelným milníkem jeho života. Vždyť ještě než začne chodit, tak poznává svět na čtyřech, leze po skříňkách, snaží se vylézt z postýlky. Tím to ale nekončí. Lezecké prvky tvoří základ dětských hřišť. Lezení totiž pomáhá dítěti po stránce psychomotorického vývoje a podporuje jeho zdravý sociální rozvoj. 

Kdy tedy začít?

Tuhle otázku musíme rozdělit na dvě části – a to na lezecké aktivity spontánní a organizované. Spontánní lezení se snažme u dětí podporovat vždy, když k němu dítě najde vhodnou příležitost a je pro něj zároveň bezpečné. Zkušenosti a pohybové vzorce nabyté v útlém dětství později jako když najde. Na stěnu můžete začít s vaším mládětem chodit už od malička. Lezení ale budete muset přizpůsobit jeho aktuálním možnostem. 

Lezení z vývojového hlediska

Ani byste to možná neřekli, ale lezení rozvíjí mnoho stránek dětské osobnosti. Hrubou a jemnou motorikou to pouze začíná. Díky křížovému pohybu (pravá ruka – levá noha a obráceně) a pohybům přes osu těla (pravá ruka sahá na levou stranu apod.) lépe spolupracují mozkové hemisféry. Rozvíjíme i mentální stránku osobnosti. Děti pracují se strachem z pádu a jeho následků, který může být v rozporu s touhou vyniknout ve skupině a být středem zájmu, učí se odpovědnosti za své chování a v neposlední řadě při něm buduje svou sociální roli ve skupině.

Aby bylo lezení pro dítě bezpečné, musí být přirozené. Pokud budeme dítě do lezení nutit, zvyšujeme riziko zranění. Touhu lézt budujeme správnou motivací. Může to být například příběh nebo hra. Při lezení vyloučíme jednostranné visy a korigujeme doskoky. Dětské klouby nejsou plně vyvinuté a osifikace kostí není ukončená, proto by děti neměly seskakovat z velké výšky bez záchrany. Struktura lezeckého kurzu má různé části a ty jsou dodrženy v určité posloupnosti. Ač se to tak nemusí zdát, všechny aktivity jsou zařazovány účelně.

Bude to mé dítě bavit?

Odpověď na tuhle otázku hledejme především v rodičích a nebo instruktorovi, který dítě na stěně doprovází. To, jestli bude lezení mrňouse bavit totiž záleží hlavně na nich. Dětský věk je věkem hry a podle toho bychom měli k lezení přistupovat. Čím lepší motivace, tím více zábavy, věřte mi.

Jak dítě k lezení motivovat?

Každé lezecké prostředí nabízí různé možnosti. Na stěně můžeme zapojit více tělocvičného náčiní, ve skalách zase charakter přírodního prostředí. Uvedu zde příklad motivované hry zaměřené na rozvoj vytrvalosti, koordinace a zároveň práci se strachem z výšek. 

Big-wall koruna

Děti uvedeme do příběhu vyprávěním o našem slavném horolezci Radku Jarošovi. Ten získal “Himalájskou korunu” tím, že vylezl všechny osmitisícové vrcholy. My si dáme za cíl sebrat kartičky všech barev či vrcholů, které jsou na stěně předem připraveny. Připevníme jich zde tolik, kolik jsme schopni stihnout posbírat a zároveň je rozmístíme do různých výšek. Jde nám o úspěch všech, proto nemůžeme dát všechny kartičky až nahoru. Děti, které jsou bojácné a nevylezou až na “Everest” by mohly být zklamané, smutné a ztratit zájem o lezení – a to samozřejmě nechceme. Ke hře přistupujeme citlivě a všímáme si snahy, reakcí a nadšení všech. Podle toho můžeme náš program flexibilně upravovat. Schopný a připravený rodič či instruktor může pojmout aktivity i edukačně. Potom si děti ze stěny odnesou nejen dobrý pocit, únavu a chuť lézt, ale i vědomosti třeba o tom, jak vysoký Everest je nebo jak se uvázat na lano.

Chcete si užít zábavu na stěně?

Baví vaše mládě pohyb? Sundáváte ho neutále z nábytku a jeho nejoblíbenější místo je dětské hřiště? Tak to je skvělá zpáva! To ho barevné lezecké chyty nejspíš nadchnou! A pokud je spíš zahloubaný a miluje knížky a pastelky.. Třeba potřebuje trošku pošoupnout správně motivovanou hrou. Stačí si jen vybrat vhodný termín.

Naše kurzy jsou vhodné pro děti od 5 let. Tuto věkovou hranici jsme určili podle našich zkušeností s lezením s dětmi. Nebereme ji však dogmaticky. Jsou děti, které si kurz užijí už v nižším věku, někdo potřebuje naopak trochu více času. Každé dítě je individuální osobnost a tomu také přizpůsobujeme náš přístup. 

Lezení na laně vs bouldering

Šplhat po různobarevných chytech lze jak na vysoké stěně v úvazku a s lanem, tak na nízké stěně, kde je místo lana velká matrace, do které může dítě bezpečně odskočit. Tomuto druhu lezení se říká bouldering. Nedá se říci, že nejdřív baví děti boulder a až poté seberou odvahu lézt do výšek. Každý to má totiž jinak. Proto je dobré vyzkoušet oba směry. 

Lezení na stěně

Lezecká stěna je ideálním místem, kde začít seznamovat dítě se sedákem a lezečkama. Oproti skalám totiž nabízí bezpečné zázemí nerušené okolními vjemy. Dítěti nehrozí nebezpečí spojená s pohybem v přírodním prostředí, může se soustředit jen na danou aktivitu a jemu i rodiči je většinou k dispozici sociální zázemí a občerstvení. Lezení na stěně je pro děti atraktivní, protože dětské lezecké stěny mají obrázkové motivy a chyty různých tvarů, například zvířátek. Dopadiště jsou měkčená a v zimě bývají stěny vytápěné.

Jestli bude dítě lezení bavit ovlivníme hlavně my. Lezení formou her a spolu s dalšími dětmi tomu může také hodně napomoci.