Holinky do vašeho e-mailu.
Sledujte nás na sociálních sítích
© 2021 - 2024
Lezení na umělé stěně vás baví, ale chtěli byste se posunout o úroveň výš a vyzkoušet něco nového? Nejspíš nastal čas přesedlat na skalní lezení.
Společně s jarem a hezkým počasím se na skály vydávají ostřílení profíci, překližkáři a poslední dobou stále častěji i nezkušení začátečníci. Skály mohou být zrádné, nejsou na nich barevné chyty ani jištění po jednom metru – nebezpečí se ale bát nemusíte, pokud si do paměti vryjete základní pravidla. Aby vaše první kroky na skále byly maximálně bezpečné, nepodceňujete vzdělávání v oblasti lezecké metodiky, ani pomoc zkušenějších. Začít můžete tímto článkem.
Čerstvý vzduch a nádherné výhledy dodávají skalnímu lezení oproti lezení v hale body navíc, přechod z lezecké stěny na opravdové skály však vyžaduje zodpovědnost a značnou obezřetnost.
Lezení je komplexní sport, u kterého si tělo nejen příjemně protáhnete, ale také zpevníte a posílíte. Vaše mysl se soustředí jen na přesné pohyby a studenou skálu pod vašima rukama. Na pochybnosti není prostor. Po opadnutí vlny adrenalinu je vám odměnou výhled a nádherný pocit ze zdolané výšky. Pocity, které nabízí jen skalní lezení.
Skalní lezení nabízí dva směry. Jednodušší a pocitově bezpečnější variantu představují sportovní cesty, které jsou osazeny fixním jištěním (nýty a borháky), do kterých si narozdíl od umělé stěny sami cvakáte expresky. Zbytek je na skále stejný, jen z horního jištění se obvykle slaňuje. Sportovní lezení vám dává prostor lézt blíže svým limitům a soustředit se na jednotlivé kroky.
Obtížnější cestou je potom lezení tradičních cest, na kterých žádné jištění nenajdete. Na sedáku si nesete smyce, vklíněnce a hexentry, kterými se podle uvážení zajišťujete. Zakládání vlastního jištění je potřeba se pečlivě učit, protože na něm závisí vás život. Skály chyby neodpouští. Při tradičním lezení nejste limitovánI vybudovanými cestami, proto jde o disciplínu oblíbenou především zkušenějšími lezci.
Královskou disciplínou je potom pískovcové lezení, které je vždycky po vlastním jištění, ale o tom třeba v nějakém příštím článku.
Co se týče bezpečnosti, do skal nejprve vyražte s někým zkušeným, kdo vám své know-how předá. V lezecké komunitě je taková pomoc velmi běžná, avšak pozor na neodborné znalosti kamarádské pomoci. V případě úplného začátečníka je nejlepší volbou kurz s profesionálním instruktorem. Ten s vámi postupně projde základy metodiky a správné použití klasického vybavení – lana, sedáky, jistítka, expresky, atd. Kromě technických dovedností vám pomůže s navigací v lezeckých sektorech (například z materiálů ČHS), což je bez barevných chytů a v mnohem členitějším terénu řádově obtížnější disciplína. Pomůže vám také s výběrem vybavení a jeho kontrolou, abyste se mohli bezpečně začít lezecky rozvíjet.
Základní dovednosti, které vám instruktor nebo zkušenější kolega musí předat, je metodické používání veškerého materiálu pro cestu nahoru, ale i slanění od kruhů dolů. Měli byste umět jistit z dolního i horního stanoviště, lézt na druholezce i tahat cesty jako prvolezec. Čím víc techniky umíte, tím lepším jste lezcem. A vždycky je lepší mít v záloze něco navíc.
Samotné lezení začíná ještě pod skálou. Nepodceňte správné navázání lana k sedáku, vemte si s sebou dostatek karabin a expresek a vše několikrát překontrolujte. Při samotném lezení přemýšlejte dopředu, mějte vše co nejpřesněji naplánované, a pokud tápete, u nejbližšího jištění si odsedněte a v klidu další postup přehodnoťte. Ačkoliv slanění přichází na řadu jako poslední, je to prvořadá lezecká dovednost a měli byste ji ovládat s jistotou, protože u kruhů jste často odkázáni jen sami na sebe.
Jakmile zvládnete tento základ nutný pro sportovní cesty, dalším krokem je přesun k tradičnímu lezení. Tam je kritickou dovedností zakládání jištění do spár a štěrbin a používání smycí k obhozům. Naučit se musíte zakládat také jistící stanoviště, neboli štandy. Stromy nebo jistící pomůcky založené do skály tak suplují kruhy, ze kterých můžete slaňovat či jistit druholezce. Zvládnutí těchto technik vám otevře dveře k vícedélkám, tedy trasám, které jsou delší než polovina vašeho lana (obvykle 20-35 m) a nelze je slanit najednou.
Kam vyrazit na první seznámení se skálami? Mezi naše nejoblíbenější místa patří skály v údolí Vrchlice poblíž Kutné Hory, které nabízejí spoustu možností pro lezce všech úrovní nebo výborně odjištěné Roviště ve Středních Čechách. Rádi se vypravíme i na Vysočinu, do krajiny Radka Jaroše kde je dostatek lehčích cest.
A jestliže jste z Prahy a časem na cestování zrovna neoplýváte, vaším cílem se může stát některý z mnoha skalních útvarů v jejím okolí. Mezi nejoblíbenější patří bývalý lom Alkazar u Srbska, ale například do Prokopského údolí nebo na Branické skály dojedete i tramvají.
Mezinárodní klasifikační systém UIAA se pokusil sjednotit všechna hodnocení obtížností lezeckých cest, řada zemí ale i dále preferuje své lokální stupnice hodnocení. Pro větší přehlednost se proto používají srovnávací tabulky (znaménko + značí zhruba o čtvrt stupně těžší variantu, znaménko – potom lehčí). V Česku se obvykle setkáte se Saskou pískovcovou stupnicí, pro začátečníky na sportovních cestách se hodí stupně III a IV, pro tradiční lezení obvykle stupeň nebo dva uberte a začínejte klidně v terénu obtížnosti II.
Základní vybavení pro sportovní lezení se tolik neliší od vybavení na lezeckou stěnu, ale několik položek určitě budete muset dokoupit. S sebou do skal tedy budete potřebovat:
Pokročilejší lezec, který by se vydal rovnou na tradiční cesty, bude potřebovat:
U sportovního lezení se vedle stupně obtížnosti bere v úvahu také styl přelezení:
Stále ještě váháte? Věřte, že nemusíte být hned Adam Ondra, abyste se mohli sebevědomě vydat do skal! Lezení v přírodě otevírá nové zážitky v lezeckém životě, přináší nové zajímavé trasy a pokaždé jiný terén. Pobyt ve skalách je zdraví prospěšný a přináší vhodné množství adrenalinu pro každého. Mezi lezci panuje přátelská atmosféra, nemusíte se bát požádat o pomoc nebo radu, budete-li ji potřebovat.
Nezapomeňte, že se lezení může stát ideálním parťákem pro psychický odpočinek. Navíc, není nad triumfální pocit po dosažení vrcholu – euforie vás zalije od hlavy až k patě.
Pokud si nejste jistí s metodikou, o ničem nepřemýšlejte a oslovte profesionály. Jde o vaši bezpečnost, a spoustu toho z článků nevyčtete a z videí nevykoukáte. A nechcete přece zažít situaci, kdy si nebudete vědět rady.
Své o tom ví Petra. Minulý rok jsme byli lézt na našich oblíbených skalách na Hruboskalsku, kde jsme byli svědky situace, kterou nechceš zažít. Neopatrnou manipulací tam spadlo jedné slečně lano, když si ho chystala na vrcholu ke slanění.
Co teď? Očividně nechtěla propadat panice, ale zároveň si nedokázala nijak jinak poradit. Cestu jsme za ní vylezli a nechali ji slanit na našem laně. A po čase se nám Petra ozvala, že by ráda absolvovala kurz skalního lezení, aby se už nikdy takto ožehavou situaci řešit nemusela.
Vyražte poprvé do skal se zkušeným instruktorem, který vás uvede do světa lezení, vysvětlí vám základy lezecké etikety a naučí vás skály respektovat, abyste se jich nemuseli bát.
Holinky do vašeho e-mailu.
Sledujte nás na sociálních sítích
© 2021 - 2024
